Zlaté české ručičky - Otto Wichterle vyrobil kontaktní čočky

Datum publikování 29.2.2012

 

Otto Wichterle byl oblíbencem prof. Votočky

Rodák z Prostějova měl obtížné dětství potom, co v 6 letech málem zemřel. Dlouhou dobu zůstával v domácí škole. Jak se dostal na gymnázium, jeho oblíbenými předměty se stala matematika a fyzika. Na vysoké škole si podal přihlášky na strojírenství a chemii, ale nakonec nastoupil v roce 1931 na chemii.

Svou vědeckou kariéru začal u prof. Votočky, který vytvořil dnešní názvosloví chemie. Během 2. světové války byly školy zavřeny a on u svého mentora zůstal jako jeho asistent. Během války byl dokonce 4 měsíce vězněn gestapem a to za jeho členství v levicovém spolku.

Nápad na výrobu materiálu pro čočky dostal ve vlaku

Podle vlastního vyprávění Otty Wichterle byl na 

cestě z Olomouce do Prahy, když si přes rameno spolucestujícího četl o chirurgické náhradě oka. To ho inspirovalo natolik, že se ve svém výzkumu věnoval vývoji umělé hmoty, která by se dala použít na povrch oka pro zlepšení vidění.

V té době již existovaly tvrdé čočky a on chtěl vymyslet materiál, který by byl ohebný a na bázi vody. Tím se nakonec stala úprava HEMA gelu, kterou prováděl na zařízení vyrobeném ze stavebnice Merkur a z dynama kola. Díky centrifugaci totiž čočky získaly svůj tvar, měly přesnou tloušťku uprostřed pro sp

rávnou korekci zraku a okraje byly pravidelné. Navíc nedocházelo k jejich roztržení, což byl dříve u čoček problém.

Za komunismu si i vláda uvědomila, jaké velké ekonomické dopady by mělo omezování ve výzkumu na kontaktních čočkách a Otto Wichterle tak založil mimo Akademii věd laboratoř, kde na výzkumu a vývoji pracovalo 40 lidí.

Kontaktní čočky se od doby Wichterleho změnily jen málo

Vývoj jde stále dopředu, kontaktní čočky se již dávno nevyrábějí na přístroji z Merkuru a malého motorku, ale složení je stále velmi podobné.

Dnešní čočky propouštějí mnohem více kyslíku do oka, proto lze čočky pro to určené nosit až po dobu jednoho měsíce.

Otto Wichterle je jeden z největších českých chemiků, kterému byly uděleny ocenění až po pádu komunismu.